Prevence zhoubných gynekologických nádorů - screening v podobě DNA HPV testace, očkování proti HPV a testování genetických mutací. Tuto rubriku pro vás připravují špičkoví onkogynekologové.


Další z mnoha článků, které jsme iniciovali díky tiskové konferenci na téma Preventabilita karcinomu děložního hrdla, tentokrát v Hospodářských novinách. Pro přečtení článku klikněte prosím na obrázek.

Pro přečtení celého článku, který vyšel na webových stránkách Frekvence 1, klikněte prosím na obrázek

Další z osvětových videí, tentokrát na TV IDNES mluví redaktorka s paní Vlaďkou o prvních varovných příznacích karcinomu děložního hrdla. Pro spuštění videa klikněte prosím na obrázek.

Milí přátelé,

po kliknutí na obrázek se spustí reportáž televize PRIMA o tom, co znamená pro mladou ženu být v nízkém věku diagnostikována se zhoubným onemocněním děložního hrdla. Jak se dá onemocnění vyhnout se dozvíte z úst prof. Davida Cibuly, vedoucího Onkogynekologického centra VFN a 1.LF v Praze. Srdečně děkujeme Denise Laubrové za odhodlání mluvit otevřeně o své diagnoze a pomáhat tím edukovat širokou veřejnost.

Milí přátelé, 

39. minuta v pořadu Snídaně s Novou patřila prevenci onkogynekologických onemocnění, zejména karcinomu děložního hrdla. Právě na preventabilitu rakoviny děložního čípku jsme chtěli upozornit cyklojízdou, kterou jsme spolupořádali 20. září. Pro zhlédnuté celého rozhovoru klikněte prosím na obrázek ze studia a trpělivě si prosím poslechněte 10 min reklamního bloku. Děkujeme člence pacientské organizace VERONICA Denise Laubrové za účast a šíření osvěty.

Paní redaktorka Ulagová z Blesk.cz je nakloněná osvětě, moc jí děkujeme za prostor, který nám věnovala. Na příkladu paní Vlaďky ukazuje zákeřnost onemocnění. zároveň také zmiňuje, jak se ženy mohou chránit proti onemocnění karcinomem děložního hrdla- kombinací pravidelných gynekologických vyšetření, očkování proti HPV a HPV DNA testací, která je přesnější než běžná cytologie. Paní Vlaďce srdečně děkujeme a přejeme jí hodně zdraví!! Pro celý článek klikněte prosím na obrázek


Na serveru i60.cz rozhovor s profesorem Davidem Cibulou: Vyšetření nádoru děložního čípku se účastní jen třetina žen po šedesátce. Nádor děložního čípku je zrádný, protože se dlouho nijak neprojevuje. Pokud se projeví například bolestí, jde již o onemocnění v pokročilém stavu. Ročně jím onemocní přes osm set žen. Zemře kolem 360 pacientek.

Sice klesá výskyt tohoto zhoubného nádoru v časných stádiích, ale vůbec se nedaří snižovat jeho výskyt v pokročilých stádiích. "Jde především o starší ženy, které nechodí na prevenci ke gynekologovi, a pak přicházejí pozdě. Bohužel se nám v poslední době nedaří udělat s tímto trendem vůbec nic. A to je velmi špatné," varuje profesor David Cibula, vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

KTERÝMI TYPY ZHOUBNÝCH NÁDORŮ SE ZABÝVAJÍ ONKOGYNEKOLOGICKÁ CENTRA?

Za naše nádory považujeme zejména ty, které jsou uloženy v pánvi. Částečně sem patří i karcinom prsu, ale onkogynekologové se zabývají operací, nikoliv již jeho další léčbou. Zatímco nádory pánevní léčí v některých centrech kompletně.

JAK SE VLASTNĚ NA ŽENSKÉ NÁDORY PŘIJDE NEJČASTĚJI?

Každý nádor má trochu jiné chování, a tedy i příznaky. Na nádor zevních rodidel by měla žena poměrně snadno přijít. Takže by neměla k lékaři přijít pozdě, pokud se nedostane do stavu, že ví, že už jí tam něco dlouho roste, až na to zapomněla, a pak se cítí provinile, že tak dlouho nikam nešla a už se bojí někam jít.
Nádor děložního čípku je zrádný, protože se dlouho nijak neprojevuje. A pokud se projeví například bolestí, jde již o onemocnění v pokročilém stavu.
Nejčastějším je nádor dělohy, který se naopak projeví, a to nepravidelným krvácením. A protože se týká častěji starších žen po menopauze, mělo by je nepravidelné krvácení upozornit, že se něco děje. Pokud ho neignorují, dostanou se k lékaři včas.
Nejhorší z našich nádorů, nádor vaječníků, je na tom bohužel podobně jako nádor děložního čípku. Vaječník má kolem sebe spoustu prostoru, nádor má kam růst a může se šířit. Příznaky jsou v tomto případě projevem pokročilého onemocnění. Většinou žena zjistí, že se jí zvětšuje objem břicha, jak nádor roste a tvoří se voda v dutině břišní, a tomto stádiu už je nádor velký.

POKUD ŽENA ZAČNE NEPRAVIDELNĚ KRVÁCET, ANEBO SE JÍ NEZDÁ NĚCO JINÉHO, JAK MÁ POSTUPOVAT?

Nejdřív zajde na vyšetření ke svému gynekologovi. Když se mu něco nelibí na čípku, pošle pacientku do centra onkologické prevence. Jde-li o nepravidelné krvácení nebo jiný podezřelý nález, pošle gynekolog ženu na kvalifikované ultrazvukové vyšetření anebo na diagnostický výkon do nemocnice. Tito odborníci ženu vyšetří, a pokud najdou nález, který svědčí pro onkologické onemocnění, odešlou pacientku do onkogynekologického centra. V tomto ohledu máme léčbu v Česku velmi dobře zorganizovanou, o pacientky se v každém stupni starají specialisté. Leckde ve světě to tak nemají.

VYSKYTUJÍ SE TYTO NÁDORY V POPULACI ČASTO?

Nádor prsu je v Česku nejčastějším a jeho výskyt stále stoupá, v roce 2016 byl diagnostikován u 7220 tisíc žen. Naštěstí klesá podíl zemřelých žen, nyní jich umírá zhruba 1700 ročně. Výskyt karcinomu vaječníku nestoupá, ročně se objeví u tisícovky žen, bohužel úmrtnost je vysoká a ročně nemoci podlehne kolem 620 pacientek.
Nádory zevních rodidel se vyskytují hlavně ve vyšším věku, ročně tímto karcinomem onemocní kolem 200 žen a umírá na něj zhruba sto žen.
Počty případů nádoru dělohy se bohužel také zvyšují, ročně jimi onemocní na 2 tisíce žen, zemře 400 pacientek. Jde o podobný model jako u prsu, je to určitá daň za luxus, náš styl života, který souvisí s hormonální situací ženy, jež zvyšuje rizika obou těchto karcinomů.
Naproti tomu u čípku se postupně daří snižovat celkový výskyt zhoubných onemocnění. Přesto jich ročně diagnostikujeme zhruba osm set a zemře přes 360 pacientek. Jejich podíl tak roste, i když absolutní počty stagnují. Neklesá totiž výskyt tohoto karcinomu v pokročilých stádiích. Jde o starší ženy, které nechodí na prevenci ke gynekologovi. Bohužel se nám v poslední době nedaří udělat s tímto trendem vůbec nic. A to je velmi špatné.

JESTLIŽE SE NA NÁDOR PŘIJDE AŽ V POKROČILÉM ONEMOCNĚNÍ, NENÍ ASI PROGNÓZA PRO PACIENTKU PŘÍLIŠ DOBRÁ?

Je to tak. Zhoubné nádory jsou sice každý jiný, ale vždy platí, že přijde-li se na něj pozdě, jedná se o nevyléčitelný stav. Medicína, až na výjimky, stále nemá léčbu na to, aby zvládla onemocnění v pokročilé formě. Všechno závisí na tom, jak včas se léčba zahájí.

JAKÁ JE PREVENCE ŽENSKÝCH NÁDORŮ?

U vaječníku je situace nejhorší, nemáme žádnou možnost prevence a bohužel ani včasné diagnostiky. Tento nádor naštěstí není tak častý. Nemáme toho moc, co bychom pacientkám doporučili, snad jen zamyslet se nad rodinnou anamnézou, protože u tohoto nádoru může být rodinná zátěž.
U nádorů dělohy neboli endometria je jediná rada: když žena začne krvácet po vyhasnutí menstruace, vždy se má jít ukázat ke gynekologovi. Nebagatelizovat ani když zašpiní jednou.
U nádorů děložního čípku jsme naopak v situaci, která by měla být úplně luxusní. Máme v zemi skríning, tedy vyhledávání, které je zaměřené na přednádorové stavy. A máme dokonce vakcínu, která dokáže předejít infekci čili přednádorovému stavu s velkou úspěšností.
Kdyby se naše populace nechala očkovat, a kdyby pravidelně chodila na skríningová vyšetření, karcinom děložního hrdla by vůbec neměl existovat. Což je dnes situace některých zemí, kde to takto skutečně funguje.

JIŽ NĚJAKOU DOBU SE OČKUJÍ MLADÉ DÍVKY. ALE CO STARŠÍ ŽENY, KTERÉ OČKOVÁNÍM NEPROŠLY?

Jedním z nejčastějších mýtů je, že je toto očkování jen pro mladé dívky a není pro zralé ženy. Na to vždy říkám: pakliže žena ví, že už nebude mít do smrti pohlavní styk, anebo že bude mít pohlavní styk jen se svým jedním partnerem, a on nebude mít pohlavní styk s nikým dalším, není nutné se očkovat. Ale není-li jakýkoliv z těchto předpokladů stoprocentní, může mít očkování zásadní význam.
Ochrana u mladých děvčátek je největší, proto se očkuje takto brzy. Ale i u zralých žen je ochrana stále veliká. Mladé dívky jsou chráněny z více než 90 procent, zralé ženy z 50. Pořád je u nich na polovinu sníženo riziko, že nastane závažný problém, který může ohrozit jejich život.

MEZI LIDMI SE ZŘEJMĚ VŽIL NÁZOR, ŽE NÁDOR DĚLOŽNÍHO HRDLA POSTIHUJE JEN MLADÉ ŽENY, A PROTO SE OČKUJÍ JEN DĚVČÁTKA. TAKŽE TO NENÍ PRAVDA A TENTO NÁDOR SE MŮŽE OBJEVIT I VE VYŠŠÍM VĚKU?

Ono je to obráceně. Vídáme tyto nádory i u mladých žen, ale první vrchol jeho výskytu je okolo 35. roku života a druhý je okolo 65. roku. A zejména nás mrzí křivka výskytu nádoru v pokročilých stádiích, kdy tyto ženy zemřou. A to jednoznačně souvisí s věkem. Mladé ženy spíš chodí ke gynekologovi, většinou ve spojení s antikoncepcí, a nemoc se často zachytí včas. Ženy starší ale mají pocit, že ke gynekologovi chodit nemusí, a přicházejí proto až v pozdních stádiích. Proto je úmrtnost po 45. roku věku mnohem vyšší. Zejména nás tedy trápí výskyt u starších žen, které přicházejí pozdě.

A vlastně ani nedbají výzev, aby se zúčastnily skríningu...
Účastní se ho jen polovička populace. Ve skupině žen starších 60 let jejich počet ještě klesá. Na prevenci, a tedy i skríning, jich chodí sotva třetina, a v některých regionech jako například na Jesenicku dokonce jen desetina. Přitom právě u této věkové skupiny je diagnostikováno nejvíce zhoubných nádorů děložního čípku.
Naše populace je velmi rezistentní. Úspěch, kterého dosáhly například severské země či Austrálie v dramatickém snížení tohoto nádoru, netkví v tom, že by měly geniální gynekology nebo ministerstvo zdravotnictví. Pracují s úplně stejnými věcmi, jako máme my, a většinou mají méně gynekologů než u nás. A většinou mají horší systém sběru dat. Ale rozdílná je populace. Když stát tamním lidem nabídne, že mohou jít zdarma na onkologický skríning, zúčastní se ho. U nás lidé tuto nabídku mají, ale mladých jde jen polovina a starších jen pětina!
A když ministerstvo zdravotnictví připraví s pojišťovnami adresné zvaní, naše populace na tuto osobní výzvu prakticky vůbec nereaguje.

NAPADÁ VÁS DŮVOD, PROČ TOMU TAK JE? MYSLÍ SI ŽENY, KTERÉ PROŠLY MENOPAUZOU, ŽE JIŽ NEPOTŘEBUJÍ GYNEKOLOGA?

Historicky jde o určitý pocit v naší populaci, že se o nás zdravotnictví, potažmo stát, zdarma postará, a když budeme nemocný, někdo jiný to za nás vyřeší. Takový přístup je skutečně mezi pacienty hodně cítit. Bohužel v našem zdravotnictví chybí aktivní motivační složka. Náš přístup nejenže je demotivační, ale je také dlouhodobě ekonomicky nezvládnutelný, což se jistě ukáže.
Ve většině zemí je výrazná motivace finanční. Každá závažná nemoc je velký finanční problém, ať už je spoluúčast jakákoliv. A pokud takový systém nabídne zdarma něco, co může skutečně snížit riziko, jsou lidé samozřejmě hodně aktivní.

CO VLASTNĚ ZNAMENÁ PŘEDNÁDOROVÝ STAV U DĚLOŽNÍHO HRDLA A JAK SE ŘEŠÍ?

U čípku máme v onkologii vůbec naprosto výjimečnou možnost, a to že poznáme přednádorové stavy. Na jejich vyhledávání je postaven celý skríning. Nicméně neumíme virus z buněk vyhnat, proto je léčba stále chirurgická. Děložní hrdlo se o kousek zkrátí. Většina pacientek se díky tomu vyléčí, infekce se odstraní. Pacientka neužívá žádné léky.
U mladých žen to nicméně není úplně ideální stav, protože se v těhotenství pak zvyšuje riziko komplikací v důsledku zkráceného čípku. To je velmi důležitý argument podporující vakcinaci. Kontroly u lékaře jsou zaměřeny na zachycení problému, který se řeší chirurgickým zákrokem, kdežto vakcína mu zcela předejde a žádná operace se nekoná.

ALE NAVZDORY TOMUTO ARGUMENTU NENECHÁVAJÍ ZDALEKA VŠICHNI RODIČE OČKOVAT SVÉ DCERY A NOVĚ I CHLAPCE. VÍTE PROČ?

Dokonce počet očkovaných děvčátek klesá, nyní jich je jen kolem 60 procent, a to bude problém. Okolo očkování je spousta pověr a mýtů, malá skupina odmítačů očkování je bohužel velmi hlučná. Rovněž stát, přestože ví, že je populace tolik rezistentní, málo pracuje na osvětě, není žádná aktivní kampaň. Nadační fond Hippokrates sice věnuje osvětě spoustu energie, ale to nestačí. Takových kampaní bychom potřebovali desítky, spíše stovky.
Zrovna dnes jsem měl na stáži v ambulanci mladou sestřičku kolem 20 let. A protože jsme měli už pátou pacientku s karcinomem děložního hrdla, zeptal jsem se jí, jestli je očkovaná. Říkala, že ne. Když jsem se ptal na důvod, uváděla nejasné věci: že se říkalo, že vakcína může mít nežádoucí účinky, a tak se prostě očkovat nenechala.

OD LOŇSKA ZAČALY POJIŠŤOVNY HRADIT OČKOVÁNÍ PROTI HPV CHLAPCŮM. JIM TAKÉ HROZÍ, ŽE BY JIM VIRUS ZPŮSOBIL NÁDORY?

Skutečně existuje riziko nádoru i u mužů, například penisu či horních cest dýchacích. Nicméně je toto riziko menší než u žen. Ale velmi důležité je, že muži jsou přenašeči HPV infekce. V zemích, kde od počátku očkují dívky i chlapce, je efekt obrovský, dramaticky se snížil výskyt HPV infekce v populaci a téměř se vymýtily přednádorové stavy na děložním čípku. Zatím rodiče nechávají očkovat jen třetinu chlapců, což je pro prevenci nedostatečný počet.

TAKŽE BYSTE DOPORUČIL, ABY SI I CHLAPCI, KTEŘÍ JSOU STARŠÍ A NEVZTAHUJE SE NA NĚ HRAZENÉ OČKOVÁNÍ, NECHALI APLIKOVAT VAKCÍNU PROTI HPV?

V současné době jednoznačně. Jde o individuální ochranu a o přenašectví viru. Mohou třeba nakazit svou budoucí manželku, a přijde se na to po 10 letech manželství, když vznikne nádor. To nikdo dopředu neví.
Jsem velmi zklamaný, jak se postoje veřejnosti u nás vyvíjí. Úplně jsme přestali očkovat starší ženy. Zpočátku šlo o finanční bariéru. Když vakcína přišla na trh, stála kolem 11 tisíc. Dnes už je výrazně levnější, cena se pohybuje kolem 5000. Stále je to investice, ale velmi smysluplná.

Skríning děložního čípku lze provést dvěma metodami. Jednu, která je postavena na cytologii, hradí pojišťovna. Ta druhá vyhledává přímo přítomnost HPV a zatím není hrazena. Jaký je mezi nimi rozdíl?
U cytologie udělá lékař stěr, který se pošle do laboratoře, kde pozorují tvary buněk a podle nich určí, jestli tam může být nějaký problém. Cytologie byla zavedena v době, kdy nikdo netušil, co nádor způsobuje. A byla revoluční, protože umožnila významně snížit výskyt onemocnění. Ale má poměrně velkou chybovost, a proto na ní musí ženy chodit každoročně.
Dnes jsme dál. Víme, že nádor způsobuje HPV infekce, a přítomnost viru dokážeme na čípku vyšetřit. Proto přichází nová metoda - detekce HPV infekce. Je to určitě metoda budoucnosti, protože je oproti cytologii přesnější. Pokud je žena HPV negativní, je to zpráva úžasná a na dlouhou dobu. Je-li ovšem pozitivní, nemusí jít hned o alarmující sdělení. Bude prostě větší počet žen, které budou vědět, že jsou HPV pozitivní a jsou v určitém riziku, ale ještě to nemusí znamenat problém na čípku. Tato metoda přinese jiný standard sledování. Ženy, které jsou HPV negativní, budou mít kontroly v daleko delším intervalu, třeba jednou za 4 roky. Zatímco ženy, které budou pozitivní, podstoupí další vyšetření.

Jednají gynekologové o tom, aby pojišťovny hradily metodu detekce HPV? Je její cena tak dramaticky vyšší?


Existují ekonomické analýzy, které ukazují, že by cena nemusela být až tak rozdílná, protože se vyváží počtem vyšetření. Ale asi bude trvat nějakou dobu, než bude metoda hrazená, protože není jednoduché změnit systém, který pokrývá pět milionů žen. Musí ho akceptovat nejen pojišťovny, ale i laboratoře a gynekologové.
Ale samozřejmě o jejím zavedení jednáme. Na ministerské komisi se už schválil nový postup, který zahrnuje HPV testaci. Myslím, že rozumně předpokládá, že by obě metody několik let vedle sebe existovaly. Gynekolog i pacientka by si mohly vybrat mezi cytologií a HPV testem. Celý systém si tak metodu osahá a postupně na ní může přejít. Teď je postup v kolečku schvalování. Předpokládám, že jeho zavedení nebude dlouho trvat. Již nyní víme, že se nám nedaří v posledních letech rozšiřovat pokrytí skríningu. Pokud chceme s negativními čísly v ČR něco udělat, musí přijít změna. A ta je jednoznačná: zařazení HPV testace do skríningu.

VEDLE VEDENÍ ONKOGYNEKOLOGICKÉHO CENTRA PŮSOBÍTE I V NADAČNÍM FOND HIPPOKRATES. MOHL BYSTE PROSÍM PŘEDSTAVIT, ČÍM SE ZABÝVÁ?

Nadační fond vznikl nejprve proto, aby spolupracoval s naším onkogynekologickým centrem. Byl tedy zaměřený pouze na prevenci, léčbu, sledování pacientek. V popisu práce má vše, co s tím souvisí: od informačního servisu pro pacientky a jejich rodiny, vzdělávání sester a lékařů až po stavební a rekonstrukční projekty, které se týkají naší kliniky.
Ale loni se nám podařilo pracovat i na projektech, které přesahují rámec jednoho centra. Pustili jsme se do osvěty jak odborné, tak i laické veřejnosti. Rádi bychom se věnovali i projektům, které budou mít dopad na celou Českou republiku, ale týkat se budou stále jen ženských zhoubných nádorů.


Eva Zahradnická - reportérka MF DNES | Na rakovinu děložního čípku zemře v Česku denně jedna žena. Každý rok přibude dalších osm set nemocných. A to i přesto, že pojišťovny každoročně hradí preventivní cytologický stěr, který změny na čípku umí odhalit. Jenže padesát let stará metoda má svoje limity, je spolehlivá ze šedesáti až pětasedmdesáti procent.
Mnoho žen tedy umírá jen proto, že klasické testování není dostatečně přesné. Teď je tu však nová naděje.
Existuje už i modernější HPV DNA test, který se v Česku druhým rokem zkouší. Studie nazvaná LIBUSE potvrzuje, že je mnohem citlivější. Už loni díky ní lékaři na vzorku skoro dvou a půl tisíce žen zachytili čtyřikrát víc přednádorových stavů. Původcem většiny případů rakoviny děložního čípku jsou lidské papilomaviry (HPV).

Nyní má MF DNES k dispozici výsledky po druhém roce této studie. HPV DNA test se opakoval u 135 rizikových žen, u kterých byla loni přítomnost viru potvrzena, a odhalil šest dalších případů závažných předrakovinných změn, které cytologie nerozpoznala. Falešně pozitivní byla jen jedna žena, to znamená, že HPV test u ní infekci neprokázal, naopak cytologie za rok ano.

Druhý rok LIBUSE přinesl ještě jednu podstatnou informaci. Více než čtyřicet procent žen, které byly na začátku pozitivně testované, se viru zbavily vlastní imunitou.

"Předpokládalo se, že infekce se dokážou zbavit zejména ženy do 30 let a pak má infekce tendenci přetrvávat. Co je ještě zajímavější, že to prakticky nebylo vázané na věk. Infekce se zbavily i ženy, kterým bylo nad 50 let," popisuje výsledky garant studie Jiří Sláma z Gynekologicko-porodnické kliniky I. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Lékaři proto nyní chtějí jednat o tom, že by se takzvaný screeningový systém testování na rakovinu děložního čípku v Česku výrazně změnil.

ŠANCE NA ŽIVOT PRO ČTYŘI STA ŽEN ROČNĚ

Čtyřiačtyřicetiletá maminka dvou dětí Jana přišla do pražské nemocnice U Apolináře letos v květnu. S nádorem ve čtvrtém stadiu, který už prorostl do močového měchýře a konečníku. Jana už delší dobu trpěla také myomy, nezhoubnými útvary, kvůli kterým brala i léky. Na cytologický stěr z čípku chodila pravidelně celý život. Za poslední půlrok ji viděli dva gynekologové hned čtyřikrát. Nádor na čípku ovšem neobjevili.

Ročně u nás zemře na rakovinu děložního čípku asi čtyři sta žen a osm stovek dalších si nově diagnózu vyslechne. Jen U Apolináře to byly v květnu tři ženy s velkými zhoubnými nádory, o kterých jejich gynekologové nevěděli.

Případy to nebyly ojedinělé. "Polovina pacientek přijde s pokročilým stadiem onemocnění, na které zemře. A z této poloviny zhruba polovina chodí na pravidelné kontroly, a přesto nádor není rozeznaný. Nehledě na to, že ženy přijdou s nádorem, nikoli s přednádorovým stavem," říká šéf onkogynekologické sekce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP David Cibula.

VYSOKÁ SPOLEHLIVOST

V Čechách pojišťovny hradí preventivní vyšetření děložního čípku formou cytologie, tedy stěru z čípku, jednou ročně. Metoda je však spolehlivá ze 60 až 75 procent.

Vedle ní existuje i modernější HPV DNA test. Je asi o 30 procent citlivější a odhalí už přítomnost infekce lidským papilomavirem (HPV), který změny vyvolává. Jeho spolehlivost už dva roky ověřuje česká studie LIBUSE, která potrvá ještě dva roky. "Předpokládáme, že doložíme takzvanou negativní predikci. Že ženy, které byly testovány jako negativní, zůstávají dlouhodobě negativní a falešně negativních případů bude úplné minimum. Musíme vycházet z toho, že žádný test v medicíně není stoprocentní," říká garant studie Jiří Sláma z Gynekologicko-porodnické kliniky I. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Už ve dvouletém intervalu podle nejnovějších dat dosáhla předpověď, že žena chorobu nedostane, přesnosti 99,95 procenta.

Sláma už vytvořil nové odborné doporučení pro své kolegy. Podle něj by se do budoucna mohl HPV DNA test stát součástí screeningu děložního čípku vedle cytologie. Prováděl by se jednou za tři roky dvakrát po sobě, pokud by byl negativní, další testování by bylo za pět let.

Kdyby se doporučení změnilo, lékaři by chtěli jednat o novém systému prevence s ministerstvem zdravotnictví i pojišťovnami.

Jenže podle všeho to se schvalováním tak snadné nebude. Zatímco onkogynekologická sekce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP návrh schválila, sekce pro cervikální patologii a kolposkopii to zatím odmítá. "Měli jsme spoustu připomínek, není to jednoznačné, že by všichni souhlasili, že zavedení testu by bylo velkým přínosem pro ženy. Test je spolehlivý ve smyslu citlivosti. Pokud ale žena bude mít falešně negativní test a přijde za tři roky nebo pět let, je ve výrazně větším ohrožení než žena, která má falešně negativní cytologii a přijde po roce," namítá předseda sekce kolposkopie a cervikální patologie a předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP Vladimír Dvořák.

ŽENY RIZIKO PODCEŇUJÍ

Potíže s rakovinou děložního čípku nejsou jen o sporu o citlivější test. Samy ženy si život komplikují tím, že na prevenci nechodí. Nejhorší je to ve věkové kategorii 50+ a průměrný věk ženy s pokročilou rakovinou čípku je více než 53 let. Autoři LIBUSE se domnívají, že prodloužení intervalu prohlídek by k lékaři přivedlo více žen. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky totiž jednou ročně chodí asi 58 procent žen, v dvouletém intervalu skoro 80 procent.

HPV test je ženám už nyní dostupný, pojišťovny ho ale hradí jen ženám, kterým cytologie ukáže odchylku.
Před HPV se lze chránit očkováním. To je nepovinné a dívkám a chlapcům mezi 13. a 14. rokem ho pojišťovna hradí. V roce 2012 bylo dle údajů ÚZIS očkováno skoro 76 procent tehdy třináctiletých dívek, o pět let později už jen 63 procent. U chlapců, kteří mohou být přenašeči viru, se proočkovanost odhaduje na 30 procent.

[Eva Zahradnická - reportérka MF DNES 26. 6. 2019

Milí přátelé,

na webovém portálu Blesk.cz vyšel článek o možnosti předcházet zhoubnému onemocnění děložního hrdla pomocí očkování proti HPV a HPV DNA stěru. Profesor David Cibula, vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze, v něm vysvětluje, proč má očkování proti HPV smysl v pozdějším věku a kdy si mají ženy u gynekologa požádat o HPV testaci namísto klasické cytologie. Děkujeme paní redaktorce za zmínku o pacientské organizaci Veronica a odkaz na naše stránky, věříme, že tak dokážeme oslovit s nabídkou pomoci více žen. 

Součástí rozhovoru jsou i videa, pro jejich zhlédnutí klikněte na obrázek níže.

Milí přátelé, 8. květen patří celosvětově dni boje proti ovariálnímu karcinomu, neboli zhoubnému onemocnění vaječníků. Přečtěte si prosím, jak se toto zákeřné onemocnění projevuje a jak se mu dá předcházet:


Syndromem malé sukně bývá mezi lékaři nazýváno nádorové onemocnění vaječníků. A proč?

Stejně jako některé další typy nádorů se ani rakovina vaječníků dlouho výrazně neprojevuje. Nádor vznikající v prostoru břišní dutiny má prostor růst poměrně dlouhou dobu, než začne svým objemem fyzicky tlačit na okolní tkáně a orgány. Typickými prvotními projevy onemocnění jsou bolesti břicha, podbřišku, nadýmání a nezřídka také pálení žáhy.

Specifikem nádorového onemocnění vaječníků je časné šíření a vytváření sekundárních ložisek. Ta produkují tekutinu, která se akumuluje v dutině břišní a tvoří tam ascites. Pokročilé stádium je tedy typické zvětšeným objemem břicha, častým močením (způsobeno tlakem na močový měchýř), nechutenstvím a někdy též dýchacími obtížemi.

A právě zvětšený objem oblasti břicha, tedy "malá sukně" je prvním znakem, který na přítomnost zákeřné nemoci v těle upozorní.

Jsem nemocí ohrožena?

Role věku

Nejčastěji se onemocnění objevuje ve věkové skupině pacientek mezi 55- 75 lety věku, výjimkou ale nejsou ani mladší pacientky.

Role dědičnosti

Rodinná anamnéza, tj. výskyt onemocnění mezi blízkými příbuznými i osobní anamnéza, konkrétně výskyt rakoviny prsu u ženy jsou varovnými signály. Zhruba 15% žen s rakovinou vaječníků jsou nositelkami mutace v genu BRCA-1 nebo BRCA- 2 spojenými právě se vznikem nádorů prsu.

Do rizikové skupiny dále spadají také kuřačky a ženy požívající dlouhodobě větší množství alkoholu.

Jak se mohu chránit?

Prevence, která by významně snížila riziko onemocnění, neexistuje. Riziko vzniku rakovinného bujení vaječníků snižuje dlouhodobé užívání perorální antikoncepce, částečně lze ochrannou funkci připsat i těhotenství (nižší počet ovulačních cyklů = klesající riziko vzniku rakoviny vaječníků) a kojení.

U pacientek s prokázanou mutací v genech BRCA je doporučeno odstranění vaječníků a vejcovodů po ukončení reprodukčních plánů.

Společným doporučením pro všechny ženy spadající do skupin s vyšším rizikem výskytu jsou pravidelné preventivní prohlídky u gynekologa, stejně jako zvýšená pozornost věnovaná svému tělu a jím vysílaným signálům.

Jak se léčí? Co čeká pacientku s diagnostikovaným nádorem vaječníku?

Rakovina vaječníků je léčena operativně a následnou chemoterapií. Léčebné postupy v posledních letech prošly zásadním vývojem a jsou často kombinovány s biologickou léčbou.

Operativní léčba

Cílem operace je odstranit všechna nádorová ložiska z těla. Jedná se u pokročilých stádií o náročný a dlouhý výkon, který vyžaduje odstranění gynekologických vnitřních orgánů, výstelky malé pánve (peritonea), až u poloviny žen odstranění části střeva, až u třetiny žen pak další výkony, zahrnující odstranění sleziny, části jater, bránice, atd.

Chemoterapie

Buňky nádorů vaječníků jsou k chemoterapii velmi citlivé a dobře na ni reagují. Pozitivem je systémové působení, díky němuž jsou zničeny buňky ve vzdálených lokalizací i malá ložiska, která dosud nejsou vidět okem ani zobrazovacími metodami. Nejčastěji jsou podávána cytostatika se sloučeninami platiny (karboplatina, cis­platina) v kombinaci s taxany.

Z moderních, cílených metod je pacientkám podávána paralelně, či po chemoterapii, cílená léčba.

Biologická léčba: Využívá molekuly specifické pro nádorové buňky, či pochody na povrchu i uvnitř nádorových buněk. Tím je schopna zaměřit se selektivně právě na ně. Na tomto principu funguje např. monoklonální protilátka bevacizumab, přidávaná k chemoterapii, která tlumí tvorbu nových cév v nádorové tkáni.

Imunoterapie: Používá se v kombinaci s klasickými léčebnými postupy jako doplněk léčby. Cílem je ovlivnit imunitní systém pacientky. současné době jsou nové preparáty v různých stádiích klinického vývoje, například DPX-Survivac či TPIV 200. Slibné výsledky přinesly studie fáze II s českým přípravkem DCVAC/OvCa, který byl vyvinutý týmem českých vědců. Léčba byla doposud podána dvěma stovkám pacientek v několika klinických studiích.

Co dělat, mám-li pochybnosti?

Pochybnosti by měla přinést zejména rychlá změna zdravotního stavu, jako je nechutenství, hubnutí, zvětšování objemu břicha, které může být naopak provázené rychlým zvětšováním hmotnosti. V případě pochybností by se pacientka měla obrátit na ošetřujícího gynekologa.

Pokud je gynekologem vysloveno podezření na zhoubný gynekologický nádor, pacientka by měla být odeslána na jedno z Onkogynekologických center v ČR. Seznam je dostupný na stránkách Onkogynekologické sekce České gynekologicko-porodnické společnosti www.onkogynekologie.com  

Firma ROCHE pro vás natočila edukační video, ke jeho zhlédnutí klikněte prosím na obrázek níže


Milí přátelé,

profesor Jiří Sláma měl na gynekologicko- porodnické klinice přednášku s názvem "Dokážeme v ČR změnit výskyt  rakoviny děložního čípku?" Věříme, že si ji rádi poslechnete ještě jednou. Po kliknutí na obrázek se spustí video.

Milí přátelé,

dovolujeme si vás upozornit na další rozsáhlý článek s tématikou HPV DNA testace, tentokrát jej otiskla MF Dnes. Profesor Jiří Sláma v něm vysvětluje, proč by se měly ženy při pravidelném screeningu informovat o tzv. HPV stěru. 




Milí přátelé,

profesor Jiří Sláma, lékař z onkogynekologického centra VFN v Praze, hovoří v článku na portálu Žena-in o HPV DNA testaci a dalších možnostech, jak se může žena ochránit před zhoubným onemocněním děložního hrdla. Klikněte prosím na článek pro zobrazení celého textu. Děkujeme!

Přátelé,

leden je měsícem boje proti karcinomu děložního hrdla, prosím, informujte se, jak se můžete tomuto zhoubnému onemocnění bránit. Pomozte nám šířit informace založené na nejnovějších medicínských poznatcích.

Milí přátelé,

iniciovali jsme v rámci našich osvětových aktivit reportáž o genetické mutaci BRCA, kterou natočil štáb Událostí ČT v nemocnici Na Bulovce s přednostou Gynekologicko-porodnické kliniky, profesorem Michalem Zikánem. Po kliknutí na obrázek se spustí reportáž. Budeme rádi za vaše reakce nebo otázky.


Reportáž o HPV DNA testaci v Událostech na ČT1 - pro shlédnutí klikněte prosím na obrázek

Pravda a mýty o očkování proti HPV s profesorem Davidem Cibulou

Milí přátelé,

s přednostou Gynekologicko-porodnické kliniky Na Bulovce, Doc. MUDr. Michalem Zikánem, Ph.D., jsme pro vás natočili sérii edukačních videí o genetické mutaci BRCA 1 a BRCA 2. Jsou rozdělené do 10 dílčích videí podle jednotlivých témat. Věříme, že se pro vás stanou vynikajícím zdrojem komplexních informací o této problematice.

                                               Zhoubné gynekologické nádory v souvislosti s genetickou mutací BRCA 1 a BRCA 2                                        Jak zjistím, kdo má dědičnou dispozici? 

                                                                           Jak probíhá genetické vyšetření?                                                                                                      Co znamená BRCA 1 nebo BRCA 2 pozitivita 

                                                                           Opatření při potvrzené genetické dispozici                                                                           Riziko onemocnění v závislosti na věku 

                                                                Procento lidí s genetickou mutací BRCA 1 a BRCA 2 v populaci                                                                     Pravidla genetického vyšetření a komerční testování 

                                                            Doporučení pro ženy s verifikovanou mutací BRCA 1 a BRCA 2                                                     Specializované ambulance 

Přátelé, začtěte se prosím do tiskové zprávy, která byla vydána při příležitosti shrnutí výsledků prvního roku studie LIBUSE. Pojednává o nové, přesnější testaci HPV, lidského papilomaviru. 

Výskyt zhoubného onemocnění děložního čípku v ČR je možné ještě snížit. Výsledky studie LIBUSE podporují modernizaci vyšetřovací screeningové metody.

Praha, 29. listopadu 2018 - Finální analýza výsledků prvního roku unikátní české studie LIBUSE přináší přesvědčivá data o zvýšení citlivosti screeningu rakoviny děložního čípku pomocí moderního testu založeného na detekci DNA HPV. Pro Českou republiku poskytuje unikátní data o výskytu HPV, zejména o rozšíření rizikových typů a jejich rozložení podle věkových skupin.

Studie využívá test, který stanovuje DNA rakovinotvorných typů HPV. Navíc ale ještě umožňuje izolovaně prokázat infekci nejrizikovějšími typy HPV - 16 a 18. Díky takovému postupu bylo již po prvním kole studie detekováno čtyřikrát více případů závažných přednádorových změn než při samostatném cytologickém vyšetření (34 versus 8 případů).

Původcem téměř všech nádorů děložního hrdla je infekce lidským papilomavirem (HPV). Jde o častou infekci, která je obvykle eliminována přirozenou obranyschopností. U některých žen, zejména pak u pacientek s poruchou imunitního systému, kuřáků a promiskuitních osob, virus dlouhodobě přetrvává v těle a vede k rozvoji přednádorových stavů, které se mohou postupně vyvinout až v rakovinový nádor. Záludnost předrakovinových změn spočívá v absenci jakýchkoliv obtíží. Během gynekologických preventivních prohlídek je proto jedním z hlavních cílů odhalit přítomnost abnormálních buněk signalizujících předrakovinový nález a případně zahájit efektivní léčení, které zabrání vzniku rakoviny. K vyšetření se standardně používá cytologický stěr. Finální výsledky prvního roku sledování pacientek, které se účastní české studie LIBUSE, potvrzují, že test, který detekuje přítomnost DNA viru HPV, je pro včasné zjištění předrakovinových změn mnohem efektivnější.

Hlavním cílem studie LIBUSE je zmapování výskytu HPV v populaci zdravých žen ve věku 30 - 60 let, zhodnocení podílu nejagresivnějších typů viru HPV 16 a HPV 18 a frekvence přednádorových stavů a zhoubných nádorů. Do studie, jejíž trvání je stanoveno na 3 roky, je zapojeno více než 2400 žen a 12 gynekologických center ze všech regionů ČR.

Studie využívá test, který stanovuje DNA rakovinotvorných typů HPV. Navíc ale umožňuje izolovaně prokázat infekci nejrizikovějšími typy HPV - 16 a 18. Ženy s pozitivním nálezem nejagresivnějších typů HPV 16/18 pak okamžitě posílá k vyšetření do specializovaných ambulancí. Díky takovému postupu bylo již po prvním kole studie detekováno čtyřikrát více případů přednádorových změn než při samostatném cytologickém vyšetření (34 versus 8 případů). Při stejném počtu vyšetření tak nový screeningový test i navazující algoritmus výrazně zvyšuje přesnost a bezpečnost pro pacientky, které dochází na gynekologické preventivní prohlídky.

Výzkum pokračuje a pacientky, které se účastní studie, jsou dále sledovány. Výsledky prvních kontrolních vyšetření ukazují, že ve skupině žen s negativním testem nedochází k rozvoji žádných abnormálních nálezů a že negativní HPV DNA test tak přináší spolehlivou informaci o absenci rizika vzniku rakoviny děložního čípku. Závěrečné kolo výzkumu proběhne za tři roky od začátku studie. Cílem bude potvrzení dlouhodobé bezpečnosti screeningu pomocí HPV DNA a možnosti při vstupní negativitě testu prodloužit interval jeho opakování na tři roky.

Studie také poskytla varující zjištění, že HPV může být přítomen i v organizmu zralých žen. Mezi ženami ve věkové skupině 50 - 60 let, které se účastnily studie a pravidelně chodí na preventivní prohlídky, bylo 3,9 % HPV pozitivních. Díky testu HPV DNA byly přednádorové změny v jejich organizmu diagnostikovány včas a optimálně ošetřeny.

Ani moderní lékařské postupy však nemohou pomoci ženám, které na gynekologické preventivní vyšetření nechodí. Podle aktuálních údajů jich na kontroly dochází jen 57,9 %. Překvapivě nejukázněnější jsou ženy mladších ročníků. Bohužel s narůstajícím věkem účast žen velmi výrazně klesá, současně s tím však značně narůstá riziko rozvoje rakoviny děložního čípku - průměrný věk pacientky s pokročilou rakovinou děložního čípku převyšuje 53 let. K populaci žen nad 50 let proto směřuje zásadní apel, aby pravidelně navštěvovaly gynekology, neboť jedině tak lze zásadním způsobem ovlivnit nepříznivou prognózu pozdě zjištěné rakoviny.

Test HPV DNA je v České republice dostupný nejen pro ženy ve studii LIBUSE, ale rovněž pro všechny ženy, které o něj u svého gynekologa projeví zájem. Zdravotní pojišťovny jej zatím v rámci preventivní prohlídky nehradí. Informace, kterou žena prostřednictvím tohoto testu získá, však zásadním způsobem může pomoci stanovit riziko rozvoje rakoviny děložního čípku v budoucnosti. Náklady na tento test nepřevyšují investici do kosmetiky či dobrého kadeřníka. Pokud se žena dozví včas, že jí hrozí riziko onemocnění, bude možné, aby byla podrobněji sledována. Pokud se naopak dozví, že zákeřný virus v jejím organizmu není přítomen, je její riziko vzniku nádoru spojeného s HPV infekcí velmi nízké dokonce na dobu několika následujících let.

"Výsledek testu HPV DNA určuje riziko vzniku rakoviny děložního čípku mimořádně přesným způsobem. Negativní výsledek testu HPV DNA představuje informaci o velmi nízkém riziku rozvoje rakoviny a mohl by umožnit prodloužení intervalu kontrol na 3 až 5 let. V důsledku by mohl vést ke zvýšení podílu žen, které se nechají vyšetřit," vysvětluje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., hlavní odborný garant studie, a dodává: "výsledky české studie LIBUSE poskytují velmi silné argumenty pro vypracování nového algoritmu pro screening rakoviny děložního čípku v České republice."


Milí přátelé,

víte, jaká je incidence karcinomu děložního hrdla a pokrytí cervikálním screeningem v České republice? Tušíme, že existuje určitá skupina pacientek, která na pravidelné gynekologické screeningy nechodí, jak je tato kohorta ale velká? Máme k dispozici unikátní data z Národního onkologického registru a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Z grafů je například patrné, že nejvíce karcinomů děložního hrdla je diagnostikováno u pacientek ve věku 35-44 let a 60-64 let. 

Nejvyšší pokrytí screeningem je u mladších věkových kategorií - zejména u žen ve věku 20-39 let, kde dosahuje více jak 60 %. S postupujícím věkem pokrytí výrazně klesá. Např. ve skupině žen starších 60 let je odhadované pokrytí cytologickým screeningem při jednoročním intervalu jen 30,2%! Přitom právě u této věkové skupiny je diagnostikováno nejvíce zhoubných nádorů děložního čípku.

Při hodnocení pokrytí screeningem v rámci dvouletého intervalu (2015-2016) sledujeme podstatně vyšší hodnoty pokrytí. Přesto stále zůstává nízké pokrytí u nejstarších žen.

Zdroj: Národní onkologický registr ČR, ÚZIS ČR 


MUDr. Lukáš Dostálek pracuje v Onkogynekologickém centru Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a je předsedou správní rady pacientské organizace Veronica. Ve videu, které jsme s ním natočili, se dozvíte, jaké jsou indikace k testování žen s podezřením na genetickou mutaci BRCA 1 a BRCA 2. Jaká rozhodnutí před verifikovanými nositelkami mutace stojí? A proč je vůbec dobré o mutaci genů vědět? Odpovědi na vaše otázky získáte zde:

Prevence karcinomu děložního hrdla

prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., onkogynekolog, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Převážnou většinu případů rakoviny děložního čípku (odborně karcinomu děložního hrdla) způsobuje lidský papilomavirus (HPV). Jde o častou infekci, která se přenáší při intimním kontaktu. U většiny populace je infekce HPV eliminována přirozenou obranyschopností. Dojde-li z nějakého důvodu k dlouhodobému přetrvávání viru v těle, pak narůstá riziko vzniku přednádorových změn a následně i rakovinového nádoru. Díky znalostem o původci a možnostem detekovat a léčit předrakovinová stadia je rakovina děložního čípku onkologickým onemocnění s nejlepšími možnostmi prevence. Ty zahrnují ochranu proti samotnému vzniku infekce HPV pomocí očkování a aktivní vyhledávání přednádorových změn na děložním čípku během gynekologických preventivních kontrol.

Hlavní úloha očkování spočívá ve vytvoření ochranných protilátek proti původci rakoviny děložního čípku - lidskému papilomaviru s cílem zabránit jeho vniknutí do těla. Zásadní význam má proto očkování v populaci dívek a chlapců, kteří ještě nezahájili svůj pohlavní život. V souladu s tímto faktem je v ČR z prostředků veřejného zdravotnictví plně hrazeno očkování dívek a chlapců mezi 13. a 14. rokem života. Dostupné vakcíny chrání proti nejčastějším původcům rakoviny děložního čípku, nikoli však proti všem, a proto i očkované ženy musí dále docházet na preventivní gynekologické kontroly. Očkování je možné realizovat rovněž i u sexuálně aktivních žen bez ohledu na věk, ale zvážení přínosu musí být přísně individuální.

Gynekologické preventivní kontroly jsou u nás realizovány v ročních intervalech a jejich součástí je i aktivní vyhledávání přednádorových změn na děložním čípku označované jako skrínink rakoviny děložního čípku. Jeho základem je vyhodnocení stěru buněk z děložního čípku. Citlivost tohoto vyšetření narůstá s pravidelností opakování a nízká účast žen na pravidelných kontrolách je hlavním důvodem dlouhodobé nepřiměřeně vysoké frekvence rakoviny děložního čípku v ČR. Nejvíce se neúčast dotýká populace žen nad 50 let, kde je také každoročně zaznamenáváno nejvíce pokročilých případů, obvykle s velmi omezenou šancí na úplné vyléčení.

Změny by do techniky vyhledávání přednádorových změn ráda vnesla aktuálně probíhající studie LIBUŠE. Jejím cílem je ověřit využití testu na průkaz genetické informace HPV v buňkách děložního čípku jako nového nástroje pro vyhledávání předrakovinových změn. Test má význam až v populaci žen starších 30 let, protože u mladších žen je většina infekcí přechodných a sama odezní. Dosavadní výsledky potvrzují závěry zahraničních studií a ukazují, že test je výrazně citlivější než cytologický stěr. Důležitým faktem, je ale především negativní predikce testu - negativita testu je totiž mimořádně spolehlivou informací o velmi nízkém riziku rozvoje rakoviny děložního čípku dokonce v několika dalších letech. Naopak pozitivita testu je rizikovým faktorem a vede k dalšímu vyšetření pacientky. Test na detekci HPV zatím není hrazen zdravotními pojišťovnami, ženy jej však mohou využít v rámci hrazené péče.

Za ideální situace - dokonalé proočkovanosti dětské populace, vysoké účasti dospělých žen všech věkových kategorií na gynekologických kontrolách a při využití moderních testů by teoreticky mohla být rakovina děložního čípku raritním onemocněním. 


Rozhovor s MUDr. Lukášem Dostálkem, onkogynekologem ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, na téma genetických mutací BRCA a zvýšeného rizika zhoubného onemocnění pro nositelky této genetické mutace

Pane doktore, pacientská organizace Veronica sdružuje pacientky se čtyřmi druhy zhoubných gynekologických nádorů a pacientky s tzv. mutací genů BRCA. Vysvětlete prosím, co znamená, pokud je žena touto mutací zatížena?

Informace o nosičství mutace genů BRCA představuje pro většinu pacientek zásadní životní změnu. Od lékaře se dozvědí, že mají sklon k rozvoji celé řady maligních onemocnění, a je jim doporučeno podstoupit v pravidelných intervalech množství preventivních vyšetření. Na druhou stranu získají informaci "navíc" oproti běžné populaci, která může jim a jejich příbuzným zachránit život. Kromě jiných typů rakoviny mají tyto pacientky sklon k rozvoji karcinomu vaječníku (v případě mutace genu BRCA1 je celoživotní riziko oproti běžné populaci asi 30x zvýšené) a prsu (v případě mutace genu BRCA2 je zvýšené více než 10x - t.j. až 88%!). Na rozdíl od rakoviny prsu je prognóza zhoubných nádorů vaječníku velice špatná a prevence ve formě screeningu neexistuje. Jedinou šancí na přežití je v tomto případě identifikace rizikových pacientek (t.j. zejména nosiček mutace genů BRCA) a provedení preventivní operace. Pokud se tato operace provede včas, je tento postup doslova možno označit za "záchranu života".

Jaké ženy by se měly nechat na BRCA mutaci testovat? a kde?

Pro testování na přítomnost mutace genů BRCA (a jiných podobných) je potřeba splnit definovaná kritéria, která jsou dostupná na internetu ( www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/200.pdf ). Principiálně se jedná o všechny pacientky (a jejich příbuzné) s diagnózou karcinomu vaječníku a o mladé pacientky s karcinomem prsu, nebo ty, u nichž se karcinom prsu opakovaně vyskytuje v rodině. Vyšetření indikuje klinický genetik na doporučení klinického onkologa, onkogynekologa či jiného specialisty. 

Pokud je mutace u ženy prokázána, má smysl uvažovat o preventivním odstranění prsů a vaječníků? 

Riziko zhoubného nádoru  vaječníku se v případě mutace genu BRCA1 začíná oproti běžné populaci zvyšovat po 35. roce věku. V případě mutace genu BRCA2 se tato hranice posouvá zhruba o 5-10 let do vyššího věku. Preventivní odstranění vaječníků a vejcovodů představuje jedinou šanci, jak riziko rakoviny výrazně snížit.

Riziko karcinomu prsu stoupá oproti běžné populaci již od 25. roku. Na rozdíl od rakoviny vaječníku je možné pomocí intenzivního screeningu s vysokou pravděpodobností maligní změny zachytit v časném stadiu a pacientce tak zajistit vysokou šanci na přežití. Léčba karcinomu prsu je však pro pacientku náročná jak po lékařské, tak po psychické stránce a navíc může výrazně snížit šanci na otěhotnění. Proto preventivní odstranění prsou rovněž doporučujeme již v mladém věku.

V čem vidíte největší přínos vzniku pacientské organizace?

Ženy s mutací genů BRCA se v pacientské organizaci setkají se dvěma skupinami pacientek. Jednak jsou to ty, které prodělaly preventivní operaci a dále žijí běžný život zdravého člověka. Na druhou stranu se setkají i s pacientkami, které podstupují dlouhodobou náročnou léčbu karcinomu vaječníků. Zkušenosti těchto žen pomohou s rozhodnutím postoupit preventivní operaci. 

Vyslovte prosím apel, co by ženy při ochraně svého zdraví měly dělat a nedělají

Jedinou šancí, jak předejít rakovině vaječníku je najít rizikové pacientky a přesvědčit je, aby ve správném věku postoupily preventivní operaci. Stran rakoviny prsu je vhodné docházet na preventivní mamografii podle doporučení screeningového programu. Na druhou stranu není vhodné postupovat nadbytečná vyšetření, která pouze zvýší zátěž pacientky bez dalšího onkologického benefitu.


Mudr. Lukáš Dostálek, onkogynekolog v Onkogynekologickém centru Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, podrobně vysvětluje, jaké pacientky by měly být testovány na genovou mutaci BRCA:

Diskutovaným tématem poslední doby je testování mutací genů, které jsou spojeny se zvýšeným rizikem rozvoje některých typů zhoubných onemocnění. Jedná se zejména o rakovinu prsu či vaječníku (geny BRCA 1 a 2, CHEK2, mutace spojené s Lynchovo syndromem a pod.). Bylo prokázáno, že mutacemi těchto genů je způsobena téměř 1/5 karcinomů vaječníku. Pokud je známo, jaká mutace se v rodině pacientky vyskytuje, může být testován pouze jeden konkrétní gen. V případě, že tato informace chybí, je třeba vyšetřit genů více. Tento set, který byl specificky sestaven v České republice, se nazývá CZECANCA a jeho vyšetření je finančně výrazně nákladnější než testování mutace jednoho konkrétního genu.

Na trhu jsou k dispozici i komerční sety, které však zkontrolují užší spektrum genů. Každý gen (například gen BRCA) může být navíc poškozen na mnoha místech a je tím pádem nutné jeho komplexní kontrola (sekvenování). Negativní výsledek komerčního testu nevyloučí přítomnost mutace na jiném netestovaném místě.

Důvody k testování pacientek rozdělujeme do tří skupin. 

Do první patří ženy, u kterých se vyskytlo onemocnění, které bývá často spojeno se zmíněnou mutací (zejm. rakovina prsu či vaječníku). Zohledněn tedy není výskyt rakoviny prsu či vaječníku u příbuzných. Taková forma se označuje jako sporadická a konkrétní kritéria jsou uvedena v první části tabulky níže.

Do druhé skupiny náleží pacientky s rodinnou zátěží, které jsou ale samy zdravé - jsou to indikace familiární a jsou uvedeny v druhé části tabulky. Je potřeba vypíchnout skutečnost, že příbuzenský vztah s pacientkou, která onemocněla karcinomem vaječníku je sám o sobě indikací k testování.

Za třetí jsou testovány příbuzní pacientek, u kterých byla mutace objevena. Příbuzný I. stupně má padesátiprocentní šanci, že je jeho gen rovněž mutován.

Testování indikuje klinický genetik, ke kterému je pacientka referována většinou klinickým onkologem či onkogynekologem. Vyšetření inkriminovaných genů může být rovněž součástí nejrůznějších studií a výzkumných projektů. V těchto případech se výše popsaná pravidla neuplatní.

Vzhledem k závažné prognóze a náročnosti léčby karcinomu vaječníku je vhodné doporučení ke genetickému testování počinem, který pacientce v mnoha případech zachrání život. Pokud se již onemocnění u ženy projevilo je informace o přítomnosti zmíněných mutací důležitá pro její příbuzné. Další oblastí, pro kterou je klíčová znalost mutačního statutu, je individualizace léčby. Na trh se v současnosti dostávají první léky, které lze předepsat pouze pacientkám s mutací genů BRCA. Je rovněž známo, že takové pacientky reagují lépe na určité typy chemoterapie


MUDr. Olga Dubová, vedoucí genetické ambulance na gynekologicko-porodnické klinice v nemocnici Na Bulovce.

Velkou skupinu našich pacientek tvoří mladé a zdravé ženy, v jejichž rodině se vyskytl nádor, pro který byla jejich maminka nebo sestra otestována na mutaci genů BRCA 1, 2. Vědí tak o riziku, že danou mutaci nesou taky a musí se rozhodnout, jestli se nechají také otestovat. V případě, že jsou BRCA pozitivní, zdědily genetický defekt, pak přemýšlí, jestli budou podstupovat preventivní kontroly, nebo informaci vytěsní a budou doufat, že neonemocní.

Pacientky s mutací genů BRCA 1,2 potřebují dostatek informací a adekvátní péči, kterou se jim pokoušíme cestou specializovaných ambulancí poskytnout, vysvětlit jim rizika a nabídnout řešení. I když s nimi strávíme v ambulanci mnohem více času, než jsou zvyklé z běžných gynekologických praxí, přece jen nejsme schopni, jako lékaři, pomoci jim s vlivem této predispozice na jejich běžný život. Není lehké žít s vědomím rizik, které sebou mutace genů BRCA přinášejí, s nutností rozhodnout se kdy a jaký operační výkon podstoupit se všemi jeho důsledky, eventuálně unést rozhodnutí zákrok nepodstoupit.

Vědomí, že si nesou celoživotně vysoké riziko vzniku zhoubného nádoru významně ovlivňuje i jejich rozhodování o zakládání rodiny, o tom kdy a jak otěhotnět.

V neposlední řadě zvládnout léčbu nádorového onemocnění spjatého s mutací genů BRCA, která je obrovskou zátěží nejen pro ženu samotnou, pro její roli matky a partnerky, ale i pro celou širokou rodinu. A právě tady ve velké míře může usnadnit sdílení osudu mezi ženami se stejnou genetickou zátěží přijmutí této situace, zvládání krizových situací a pomoct jim při rozhodování v situacích, které sebou život s mutací genů BRCA 1,2 přináší.

Kontakt na objednání konzultace je 266 083 250

  

Přečtěte si o budoucnosti genetického testování virů HPV v České Republice - celý článek je k dispozici ve formě PDF pod obrázkem.


ONKO-Unie, o.p.s. připravila ucelený a přehledný materiál, Jak překonat bariéry při přístupu pacientek k moderní cílené léčbě- stáhněte si prosím brožurku pokliknutím na obrázek pod textem nebo na linku ZDE .

Z informační brožury citujeme část textu:

Nezávislá platforma Hlas pacientek se znepokojením vnímá bariéry, které jsou v České republice systémově vytvořeny k omezení přístupu pacientů k moderní léčbě. Domníváme se, že pacient by měl být léčen způsobem, který pro něj individuálně stanoví jeho ošetřující lékař jako ten nejlepší možný. Nové moderní léky mají pro pacienty významný medicínský přínos a často představují průlomové řešení léčebných potřeb těch, jejichž problémy dosavadní léčba nedokázala řešit vůbec nebo dostatečně efektivně. Oceňujeme, že Česká republika si v oblasti dostupnosti moderních léků vede lépe než země východní Evropy, ale věříme, že se při kvalitě českého zdravotnictví chceme srovnávat spíše se zeměmi Evropy západní. V tomto srovnání značně zaostáváme. Nejenže se již od roku 2008 potýkáme s příliš dlouhými lhůtami pro rozhodování o úhradě léčiv (průměrná doba vstupu nového léčiva do systému úhrad je 18 měsíců, což je třikrát více než zákonná lhůta šesti měsíců), ale mnoho léků do systému úhrad ani nikdy nevstoupí či z něj po nějaké době vypadne. Přetrvávajícím rysem pro toto rozhodování je jeho nepředvídatelnost, na což doplácejí zejména pacienti. Chápeme, že rozpočty veřejného zdravotního pojištění nejsou bezedné. Věříme ale, že správné rozložení zdrojů, včetně úspor ze stále se snižujících cen starších léků, by mohlo pokrýt všechny léčebné potřeby pacientů, a to i včetně dosud nehrazených léčiv. Pacientům dnes bohužel nezbývá nic jiného, než být vystaveni kvazi správnímu rozhodování zdravotních pojišťoven o úhradě dle tzv. § 16, kde však neexistuje možnost odvolání k nezávislému orgánu druhé instance. Navíc se rozhodování různých zdravotních pojišťoven výrazně liší, takže nelze hovořit o rovnoprávném přístupu k léčbě a systém připomíná spíše loterii. Je jisté, že na tyto situace doplácejí individuální pacienti.