KARCINOM VAJEČNÍKŮ

Milí přátelé, na Seznam zprávy vyšel poplašný článek převzatý ze zahraničí, který ale není správně přeložený a tudíž je nepřesný. Zde je odpověd MUDr. Filipa Frühaufa, Ph.D.,  specialisty z Onkogynekologického centra       1. LF a VFN v Praze:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-onkologove-doporucuji-zenam-nechte-si-odstranit-vejcovody-225331

"Preventivní" odstranění vejcovodů

Většina ovariálních karcinomů jako onemocnění s velmi vysokou mortalitou má svůj původ ve vejcovodech. Odstraněním vaječníků dochází ke ztrátě produkce hormonů a tím k umělému navození postmenopauzy se všemi nepříznivými důsledky, především zvýšeným rizikem rozvoje kardiovaskulárních chorob, nástupem osteoporózy a také rozvojem klimakterického syndromu (návaly, noční poty, deprese, sexuální dysfunkce ad.). Při pouhém odstranění vejcovodů (salpingektomii) zůstávají vaječníky zachovány a mohou hormony tvořit dále, k těmto nežádoucím jevům tedy nedochází, pouze není možné otěhotnět přirozenou cestou.

V současnosti nemáme k dispozici efektivní screening karcinomu vaječníků, protože pravidelné ultrazvukové kontroly nebo odběry krve na stanovení tumormarkerů nemají dostatečnou citlivost pro záchyt tohoto onemocnění v časném stadiu. Preventivní odstranění vejcovodů a vaječníku se doporučuje jako nejbezpečnější řešení u žen s vysokým rizikem karcinomu vaječníků, a to jsou nositelky dědičné zátěže (především ověřené mutace v genech BRCA 1 a 2). Je potřeba vyvažovat rizika plynoucí ze ztráty hormonální produkce a na druhou stranu rizika rozvoje nádorového onemocnění, a proto se tento výkon provádí u BRCA 1 mutace ve věku 35 - 40 let, u BRCA 2 mutace ve věku 45 - 50 let. U některých žen je možné rozdělit chirurgickou prevenci do dvou kroků, kdy se nejprve (v časnějším věku) provede pouze odstranění vejcovodů a později se přidá i odstranění vaječníků.

Pro běžnou populaci žen bez dědičné zátěže by preventivní odstranění vejcovodů a vaječníků znamenalo nepřiměřené riziko zhoršení kvality i délky život vlivem předčasné menopauzy. Naproti tomu preventivní (oportunní) odstranění vejcovodů svůj význam má. V současnosti je doporučeno vejcovody odstranit vždy pokud si žena přeje tzv. sterilizaci, tedy nejjistější metodu zabránění početí. Je potřeba podotknout, že i jen pouhé podvázání vejcovodů, které se provádělo standardně v minulosti, ale vede ke snížení rizika rozvoje karcinomu vaječníků. Kromě toho se vejcovody odstraňují vždy spolu s vaječníkem/vaječníky, pokud je indikací například přítomnost nezhoubných ovariálních nádorů a vždy se snažíme vejcovody odstranit také spolu s dělohou při tzv. hysterektomii. Koncept oportunní salpingektomie se stal součástí gynekologických operací a v České republice je jednoznačně přijat. Chirurgická rizika spojená s odstraněním vejcovodů v rámci gynekologických operací jsou minimální a efekt na snížení výskytu karcinomu vaječníků byl jasně prokázán.

Podle aktuálních doporučení se odstranění vejcovodů rutinně provádí jako součást řady gynekologických operací, zejména pokud je odstraňována děloha, a nejedná se již v České republice o žádnou novinku. Pokud u vás panují jakékoliv nejasnosti ohledně toho, zda budou v rámci plánovaného gynekologického výkonu vejcovody odstraněny nebo zachovány, či zda je možné salpingektomii do plánovaného výkonu zařadit, neváhejte se informovat u vašeho gynekologa.


Krásně zpracovaný rozhovor o léčbě nádoru vaječníků v pořadu Věda v Českém rozhlase, poslechněte si! 

Onkogynekolog MUDr. Roman Kocián hovořil v online přednášce o moderní léčbě ovariálního karcinomu PARP inhibitory a genetické mutaci BRCA. Zodpovídal také vaše dotazy. Zde je záznam online povídání pro ty z vás, kteří se nestihli připojit. Krásný den! 

Online časopis Zena-in.cz se věnuje zhoubnému onemocnění vaječníků, začtete se do článku po kliknutí na obrázek. Jaké jsou první symptomy? Co pro sebe můžete udělat a jak se chránit, zejména, pokud jste BRCA pozitivní? 

Na téma karcinom vaječníků hovoří v BLESK.CZ lékařka Sausen Sládková a prof. MUDr. David Cibula, CSc., vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze. Pro celý článek klikněte prosím na obrázek.

Pan doktor Jiří Presl z gynekologicko-porodnické kliniky ve fakultní nemocnici Plzeň pro vás shrnul novinky v léčbě ovariálního karcinomu. Začtěte se do potěšujících zpráv ze světa onkogynekologie a nové nadějné léčbě toto zhoubného onemocnění

Slunečné Athény 2019 - 21. konference ESGO

Úvodní pošmourné listopadové dny letošního roku jsme s kolegy z Onkogynekologického centra FN Plzeň vyměnili za krásné počasí řeckých Athén, kde se konala 21. konference Evropské onkogynekologické společnosti (ESGO). Akce konaná každé 2 roky je důvodem k setkání odborníků zemí téměř celého světa se specializací na ženské gynekologické nádory. Letošní roční byl svým obsahem opět průřezem aktuálních informací napříč oborem. Byly diskutovány doporučené postupy, možné změny, další směřování oboru i výsledky studií. A některé z nich vzbuzují veliké naděje. Rád bych vyzdvihl zejména studie zaměřené na nové možnosti léčby pacientek s ovariálním karcinomem.

Od 90. let 20. století se nezměnilo v možnostech systémové léčby prakticky nic. Chemoterapie podávaná našim pacientkám v rámci léčby ovariálního karcinomu je často účinná, a pokud je pacientka po úspěšné operaci, tak u těchto žen můžeme po 1. linii léčby často konstatovat, že onemocnění není detekovatelné. Pacientku prohlásíme za zdravou. Bohužel, až 70% pacientek během následujících 2 let zažije znovuobjevení onemocnění. Situaci velice náročnou psychicky i fyzicky - systémová léčba chemoterapií a případně i opětovná operace. Výsledky aktuálních studií však přinášejí veliké naděje. Efekt PARP inhibitorů (olaparib, Lynparza - Astra Zeneca) v léčbě ovariálního karcinomu u nosiček genetické dispozice je po takové době čekání na nové léky skvělou zprávou. V tuto chvíli je v České republice schválené a hrazené podávání těchto léků u pacientek s recidivou onemocnění a s prokázanou BRCA mutací (dědičnou dispozicí k onemocnění). Kdo by ale chtěl čekat na znovuobjevení tak závažné nemoci. Ve světě je léčba podávaná a hrazená již jako udržovací po ukončení 1. linie léčby, tedy v nejideálnější době. Je jen otázkou času, než i u nás bude úhrada od pojišťovny pro tento, po dlouhé době, "zázračný lék" v tomto sestavení. Jako další léčebná možnost se ukazuje kombinace PARP inhibitoru a již podávaného biologického léku - bevacizumabu, Avastin - Roche. I zde proběhlá studie ukazuje výrazný efekt na prodloužení doby bez onemocnění. A nové léky jsou na obzoru a testované. Naše pacientky mají naději. A my lékaři si nepřejeme nic jiného.

Kromě nabitého odborného programu zbyl čas i na úžasné památky antických Athén. Když na vás dýchne tento duch doby, člověk si uvědomí, jak je vzácné, být i na chvíli součástí naší planety a všeho dění na ní.

Pečujme o své zdraví. Krásné svátky.

MUDr. Jiří Presl, Ph.D.

Časné podání PARP inhibitorů mění strategii léčby pacientek s pokročilým zhoubným nádorem vaječníků.

Na 21. konferenci konané v listopadu 2019 v Aténách a pořádané Evropskou onkogynekologickou společností (ESGO) byly prezentovány pro naše pacientky velmi důležité výsledky studií, věnující se cílené terapii zhoubného nádoru vaječníků léky ze skupiny tzv. PARP inhibitorů (olaparib, Lynparza©).

PARP inhibitory pacientky užívají ve formě polykacích léků jako tzv. udržovací terapii poté co ukončí a zareagují na chemoterapii s platinovým derivátem pro recidivu (návrat) onemocnění a je-li u nich z krve nebo z nádoru vyšetřená a prokázaná mutace genů tzv. BRCA pozitivita.

Většina pacientek s ovariálním karcinomem je diagnostikovaná v pokročilém stádiu onemocnění, (ve stádiu 3 a 4) a zatím nemáme k dispozici účinné metody, jak onemocnění rozpoznat v časném a tedy vyléčitelném stádiu. Všechny pacientky se zhoubným nádorem vaječníků jsou testovány na přítomnost mutací genů právě s ohledem na možnosti využití léčby PARB inhibitory. U BRCA pozitivních pacientek je pak efekt léčby PARP inhibitory nejlepší.

Potřeba získat a soustředit účinnější léčbu blíže době stanovení diagnózy vyplývá ze skutečnosti, že 70% pacientek zažije návrat onemocnění, tzv. recidivu do 3 let po ukončení první linie chemoterapie (nejčastěji mezi 10-18 měsíci).

Současně pro mnoho pacientek představuje léčba olaparibem právě po ukončení první chemoterapie jediné možné období, kdy ji lze podat, protože je u nich návrat agresivního onemocnění velmi brzký nebo na další linii chemoterapie nezareagují, nebo návrat onemocnění nezažijí a tak na léčbu olaparibem pro recidivující onemocnění vůbec nedosáhnou.

Logická je tak snaha soustředit nejúčinnější možnou léčebnou strategii proti pokročilému zhoubnému nádoru právě na dobu blízko diagnóze onemocnění a podávat PARP inhibitory jako udržovací léčbu již po první linii chemoterapie.

Výsledky studie fáze 3 SOLO-1 potvrdily vynikající účinnost udržovací léčby olaparibem po ukončené první linii chemoterapie u BRCA pozitivních pacientek. Tato dobře tolerovaná léčba tabletami v dávce 300 mg dvakrát denně prokazatelně o zhruba 3 roky prodloužila medián období bez známek onemocnění, tzv. mPFS (median progression free survival). Srozumitelnější pak může být informace, že zatímco 60% pacientek polykajících olaparib bylo 3 roky po jeho zahájení bez známek onemocnění, tak ve skupině pacientek, které tuto léčbu neměly bylo bez známek recidivy jen 27% z nich. Užívání olaparibu snížilo riziko progrese onemocnění nebo úmrtí na něj o 70%. Výsledky přežívání bez známek onemocnění byly lepší při užívání olapapribu po první chemoterapii než při užívání olaparibu po chemoterapii pro recidivu onemocněné (PFS - progression free survival 36 měsíců versus 13,6 měsíců). Navíc benefit plynoucí z užívání olaparibu nebyl ovlivněn ponechaným nádorovým reziduem na konci operačního výkonu (žádný ponechaný nádor versus ponechaný nádor) ani stupněm odpovědi na prodělanou chemoterapii (částečná versus kompletní léčebná odpověď).

Výsledky studií s udržovací (maintanance) terapií PARP inhibitory v tomto časném tzv. front line podání dále potvrdily a aditivní informace přinesly další studie fáze 3; studie PRIMA s niraparibem, PAOLA -1 kombinující bevacizumab s olaparibem i studie VELIA s veliparibem.

Probíhající výzkum pomůže objasnit otázky týkající se celkového přežívání pacientek léčených PARP inhibitory, účinnost léčby u pacientek bez známé mutace v genech, v kombinaci s imunoterapií a doufejme, že také zvětší skupinu žen úplně vyléčených. Pro každodenní praxi je nyní důležité našim pacientkám nabízet dostupnou časnou genetickou testaci a získávat pro ně účinnou terapii představující časné podání PARP inhibitorů. 

MUDr. Roman Kocián, Onkogynekologické centrum VFN v Praze

SUKL, Státní ústav pro kontrolu léčiv, zveřejňuje na svých stránkách veškeré klinické studie, které jsou jím schválené a provádí se v České republice.

Pod seznamem klinických studií naleznete také pracoviště, které jsou do studie zapojeny, a kde, pokud splňujete přísná indikační kritéria, do studie můžete vstoupit. Pro zjednodušení jsme pro vás rovnou zvolili diagnozu, abychom vám usnadnili hledání klinických studií:

Karcinom ovárií neboli zhoubné onemocnění vaječníků

Milí přátelé,

stáhněte si zde edukační brožuru o zhoubném onemocnění vaječníků a vejcovodů. Je určena jak pacientkám, tak jejich příbuzným a kamarádům. Dočtete se v ní o léčebných modalitách tohoto onemocnění.